Logo SK Motorlet    
 Vyhledávání:
 
 
Program | Co bude | Co bylo | Čochtan | Občasníky | Oddíly | Loděnice | Výbor oddílu | Ankety | Odkazy
Konec. A je tu definitivní konec pod hlavičkou SK Motorlet. Pokud se chcete tedy dozvědět novinky, tak musíte navštívit naše nové stránky na adrese www.SKZlichov.cz.

Labe 2001

Úvod

Zajíc = blázen. Po nonstop jízdě loni plánuje něco většího. Praha - Hamburk za deset dní nonstop jízdy. Jarin slíbil v případě výhry dodat žirafu, takže uvidíme. No a vy můžete tipovat, jestli se mu to povede. Mimochodem měli by jet na Ofélii od Železného.

Přípravy

Středa 1. 8. - Zajíc přivezl Ofélii a přípravy mohou začít. Takže namontovat světla dopředu, dozadu (boční prý nepotřebují), vymyslet prostor na vaření a spaní, zjistit poslední drobnosti (třeba jestli je pustí přes hranice), nakoupit jídlo dle vymyšleného jídelníčku, naučit se pracovat s kamerou a další drobnosti. Také sehnat igelit nad spícího, připevnit vlaječku Motorleto-Českou a v podstatě by se dalo vyrazit. Drbža průběžně trénoval takže by to měl zvládnout, Zajíc s Ájíkem netrénovali, ale blbli tak uvidíme.

Připevnit vlaječku a světla Udělat místo na vaření a stožár Záznam z příprav - komentuje Drbža, délka 52s, velikost 1,6MB (omluvte zhoršenou kvalitu)

Pátek 3. 8. - odstartováno. Makají zjevně jak ďáblové, protože neberou telefony a tak nemůžeme zjistit nejnovější vývoj. Vyráželi brzo ráno, takže teď už toho mají asi kus za sebou.

Průběh

3. 8. 16:42 - AHOJ MAM SPAT ALE JE MI VEDRO VYFASOVAL JSEM NEJHORSI CAS.PRAVE NAS ZDYMAJ.MAME ZA SEBOU 62 KM. Zajíc

4. 8. 9:05 - AHOJ TED ZROVNA DAVAME PIKNIK ZA DECINEM MAME ZA SEBOU 153 KM,NA HRANICE ZBYVA 12 KM.CEKAME NA ZASOBY.DO HAMBURKU ZBYVA 650 KM Zajíc

8. 8. 21:24 - JSME PRED HAMBURKEM, ZAPASIME S PRILIVEM. BEHEM3-4HOD JE HAMBURK ZA NAMA. DAL SE DA JET TEZKO, JSOU TU VELKE VLNY A ZATAPI TO LOD. UVIDIME ZITRA, SNAD TO PUDE. Drbža

9. 8. 7:47 - KONCIME DEFINITIVNE V HAMBURKU. ROZHODLI JSME TAK VCERA O PULNOCI. NEHODLAME SE PRETLACOVAT S OBROVSKEJMA LODMA A NA OTEVRENCE CELIT ZDEJSIM VLNAM. Drbža

Pokec

Pokec od Drbži

Část 1

Ve čtvrtek jsme se sešli v loděnici, kde jsme dodělali potřebné sarapatičky na lodi a svém zevnějšku a přespali poslední pohodlnou noc v postýlce větší než metr dvacet na metr s častými oblaky třicet centimetrů.

Předpokládaný odjezd v pět jsme o půl hodiny nestihly, ale stejně s postýlky byl krásný pohled na probouzející se Prahu, avšak idylka netrvala dlouho, totiž přišel první jez u Jiráskova mostu, který byl zdolán pomocí koňadry. Dále následující jez, před Karlovým mostem, jsme přenesli u plavební komory, zde se taky datuje první a nejen poslední oprava stolku na vaření. Též Štvanickej jez jsme retardérou přetáhly, v Tróji sedm na nás závodnici celkem čuměli, když jsme na kolejdě překonávali kanál, zde byl taky poslední tekoucí usek na Vltavě.

Dále vím jen že stojíme před dalším jezem teda zdymadlem a kluci zjižtují, kde by se to dalo přenýst, když tu na mě hvízdá chlápek v krásným dřevěným motorovým člunu, až jedem za ním do zdymadla. Zastavujeme na konci zdymadla a hledáme vrata která se budou zavírat, protože nejsou žádná vidět, z Drbžou se střídám a pouštím ho do postýlky a mě nastává osmi hodinová šichta, tu tři metry za lodí vyjedou vrata z vody. Pod komorou nám chlápek z člunu nabízí, že nás sveze, jeho nabídku s díky odmítáme, stejně za hodinku jeho zakotvený člun předjíždíme.

Na dalším jezu nejprve zkoumáme zdymadlo, ale protože je vypuštěné tak na kolejdě převážíme loď, v půli práce přichází obsluha říká, že jsme měli počkat, že by nás vzal. Ve Veltrusech proto posíláme Drbžu zjistit jestli nás zdýmnou, vrací se s tím, že za půl hodiny přijede velká loď, která nad jezem doplňuje palivo. Odmítáme čekat a tak přenášíme, ale další jez je prý kousek a tak vyrážíme nejvyšší možnou rychlostí dál, jez je však jen pět kilometrů, ale plavební komora dalších deset po volejnatém kanálu to však netušíme. Na začátku kanálu se mění Drbža ze Zajícem v postýlce a já putuju na háčka. Když znovu vyjíždíme je vidět v dálce loď, a tak nasazujeme hrozné tempo, loď se poté na deset kilometru pohybuje v odstupu 200 až 300 metrů za námi, vysvobozuje nás, až zdymadlo kde se ptáme obsluhy zda nás pustí stou velkou lodí. Odpověď zní "Ne stou vás nepustím, ale vím o vás a dalších pěti lodích s těma vás vezmu." To se nám moc nelíbí, protože přesně neví kdy přijedou a tak sním smlouváme, až nás tedy pouští do vedlejší komory a samotný nás zdýml. Jsme v Mělníku, vplouváme do mírně tekoucího Labe a zjišťujeme že máme mírný náskok proti původnímu očekávání.

Kolem sedmé dojíždíme nevím ke kolikátému zdymadlu, kde navazujeme kontakt s hrázným, Drbža zjišťuje v kolik končí provoz zdymadel a jestli nás vezme. Mezitím přijíždí velká loď "Děčín 13" a pár menších, Drbža se vrací i se starším hrázným a prej nás vezme všechny tak chceme najet se Zajdou do komory, ale dědek něco mekotá že nejprv ta velká nebo co. Když je konečně Děčín v komoře nechápeme, jak se tam všichni vejdeme , naštěstí ostatní lodě čekají ještě na jednu. V předu se otevírají dveře stavidla, když děda gestikuluje, abychom přejeli na druhou stranu. Nechápeme proč, ale brzy procitáme za Děčínem se dělá pořádně vlnobití, které míří přesně tam, kde jsme před chvilkou stali a rozbíjí se o vrata stavidla.

V noci malinko poprchává a tak z Drbžova pytle na odpadky dělám pláštěnku, protože jen Zajic jí vlastní a poprvé prostřední spinká pod oblakama z igelitu. Něco po 2 hodině ranní, protože Zajda spí, projíždíme ve vzdálenosti 5 metrů od břehu, se mi pádlo zachytává do vlasce a na břehu se rozeznívá zvonkohra, vzápětí svištění zipů u stanů a vybíhání rybářů na břeh, poté probíhá vzájemná výměna názorů o inteligentnosti vodáků a rybářů. Kolem 5 hodiny ranní překonáváme poslední jez na českém území spíše přehradu o velikosti Vraného akorát zdymadlo má na druhé straně. Už mi zbývá jen půlhodinka a půjdu spinkat!!!

Ráno v osm se probouzím v Děčíne, kousek za ním přistáváme a čekáme až nám Irča pošle SMSku, že je v Ústí, snídáme, sušíme matračku, usínáme opřeni o stromy. Kolem desáté vyrážíme dále, asi za hodinku přistáváme v Srbsku , kde doplňujeme od Irči potraviny. Poté se přesunujeme k hraničnímu přechodu, vystupujeme a jdeme se proclít. Drbža přitom natáčí kamerou, až dostává pořádného sprďáka od celníka, mezitím dostáváme do pasu pravé razítko s lodí, kterého má Zajda obrovskou radost. JSME V NĚMECKU!

Labe ( elbe ) má pořádný tah atak zvládám 40 km za čtyři hodiny, v podvečer při mém odpočinku přichází první pořádná bouřka, kluci opouštějí loď a mě nechávají větru dešti. Drbža zalejzá pod mostek kde teče malý potůček, pochvíli však s mokrýma botami místo opouští. Bouřka rychle odchází, kluci mě vylejvají, okolo projíždí kolesový parník, najednou jsem s lodí mrsknut na břeh, Drbža opět vylejvá boty.

Osycháme, usínám a projíždíme Dráždanama.

Část 2

Kolem osmé mě kluci budí a sdělují, že projeli Dráždanama, večeříme polévku a střídáme se. Obloha se mezitím umoudřuje a konečně se vyjasňuje, Drbža usíná. V noci ještě se Zajdou projíždíme městem, které má krásně nasvícené kostely a hrad s katedrálou. Od čtvrté hodiny svítá, teda aspoň podle mě, postupně se roztemňuje a po celé obloze jsou červánky akorát sluníčko nikde, nemohu se dočkat půl šesté.

V půl deváté sušíme loď, snídáme, střídáme se. V poledne připlouváme k Magdeburku, kde napřání budíme Drbžu, ale místo pochvaly dostáváme vynadáno, nakonec se umoudřuje a bere kameru. To jsem si nemyslel, že na dolní Labi bude peřej, Zajíc natáčí vlny, jak se rozbíjejí o příď. Pak už nás jen dalekohledem kontrolují policajti, ale nejeví o nás zájem. Někomu se práší od pusy, protože když míjíme kanál spojující Labe s Rýnem, říká : " Příště to vezmeme na Rýn." V půl druhé obědváme a Zajíc jde na odpočinek, ale asi se mu nelíbí, protože tvrdí že je mu strašní horko, kecá stejně usíná jak nemluvně.

V půl deváté mě kluci budí abych si udělal večeří, že oni jedli, tak dávám vodu vařit, ale za chvíli bomba dochází, celkem mě to s…, uklidňuji se pádlováním, v noci se vyjasňuje a je pěkná kosa. Ráno máme ke snídani místo čaje Iontový nápoj. Během dne nás vyhání několik bouřek na břeh, akorát spící zůstává. Odpoledne zastavujeme na mělčině skoro uprostřed řeky a dostrkáváme se ke břehu, poté jdeme očesat tři stromy v planině od suchého (mokrého) dříví a Drbža se snaží stát požárníkem, odháním ho od toho, rozdělávám oheň, děláme večeři a střídáme se.

Když mě kluci budí sdělují, že přece jen ty světla k něčemu byla, prej jsme se málem srazili s motorovým člunem, protože v noci lodě nejezděj, v osm vyhoděj kotvu a zapíchnou to uprostřed řeky a v sedm vyrážejí dál.

Zajíc je pěkně utahanej pořád podřimuje a já sním, po vystřídání to není lepší to prozměnu usínám na celou hodinu teprve zima mě probouzí.

Odpoledne se spojujeme s Irčou doplňujeme zásoby a jíme. K ránu začíná pršet a vypadá to na celí den, schováváme se v ustí plavebního kanálu pod mostem, s Drbžou jdeme udělat pod most snídani, Zajíc mezitím spi v lodi, když kanálem projíždí tanker a dělá pořádný vlny s lodí to pořádně háže, Zajda se k nám připojuje a sděluje zážitky.

Asi za dvě hodiny přestává pršet tak vyrážíme dále, probouzím se pod nebesy, kluci jedou proti větru napříč řekou, najednou přitéká spousty vody a já nevím jak zůstat částečně suchý, za chvíli přistáváme, vylejváme, sušíme, obědváme, Drbža se jde kouknout k poslednímu jezu na Labi. Po chvíli se přemisťujeme k zdymadlu, kde již pár lodí čeká. Drbža navazuje rozhovor s policisty na hlídkovém člunu ryzí češtinou policista naštěstí chápe a poté se spojuje z věží a pouští nás do zdymadla. Zastavujeme u kraje zdymadla a Drbža se motá do provazu, podle vzoru ostatních plavidel, Zajíc natáčí a komentuje že ještě nikdy nevysel v komoře za špičku lodě.

Když vyjíždíme zase na otevřenou řeku fouká proti nám silný vítr a zdvihají se pěkné vlny po pár kilometrech se k tomu ještě přidává příliv a tak se přetahujeme se stromem kdo bude blíž k Hamburku, přistáváme a před místní zavřenou restaurací děláme jídlo, za chvíli zastavuje auto a vystupuje z něho majitel, ale nechává nás.

Večer se nacházíme na kraji Hamburku, naštěstí začíná odliv a tak toho využíváme, když vjíždíme do centra, zdá se mi, že přednáma se pohybuje zaoceánská loď a tak se ptám kluků jestli to vidí taky, prej ne, ale opak je pravdou, tak stáčíme ostrou pravou a lodička nás míjí asi 20 metrů. Traverzem míříme na druhou stranu přes pěkné tahlé vlny, u zříceného mola přistáváme a zjišťujme kudyma bychom mohly ven, Drbža se vrací, že jsme v celním prostoru a tak se přemisťujeme ještě kousek dál, kde s ulehčením vystupujeme. Voláme Irču, aby si pro nás přijela, ale nemůže se dostat s kempu, tudíž jsme nuceni přespat u kancelářké budovy jak santusové.

Ráno navazujeme loď a odjíždíme se do kempu vyspat. V pátek se jdeme prohlídnou Hamburk, kde se mě podařilo zabloudit a v sobotu Megdeburk, v neděli odjíždíme domů.

Ájík


Nahoru Tyto stránky navrhl a udržuje Martin Humpolec, ICQ: 102664876, adresa nástupnické organizace: http://SKZlichov.cz