Logo SK Motorlet    
 Vyhledávání:
 
 
Program | Co bude | Co bylo | Čochtan | Občasníky | Oddíly | Loděnice | Výbor oddílu | Ankety | Odkazy
Konec. A je tu definitivní konec pod hlavičkou SK Motorlet. Pokud se chcete tedy dozvědět novinky, tak musíte navštívit naše nové stránky na adrese www.SKZlichov.cz.

Úvodem

Vážení nedočkavci
Také odpočítáváte poslední hodiny tohoto roku? Připravujete se na počítačovou krizi? Jste předzásobeni potravinami, energií a léky.
Nezapomeňte však, že konec tohoto tisíciletí je až příští rok. Není pochyby, gregoriánský kalendář je jednoznačný, milénium začíná ruku 2001. Jestli že by se však měla vaše budoucí oslava Nového roku pod tíhou těchto faktů jen trochu zmenšit, zapomeňte na ně. Jen doufám, že se tu po Novém roce všichni ve zdraví sejdeme. Abyste nedopadli jako Jarin, který jel jednou takhle po půlnoci na Nový rok v pyžamu na běžkách po sjezdovce z Lysý hory dolů, protože na chatě již nebylo co vypít.
Já bych Vám chtěl za celý výbor oddílu popřát

Šťastné a veselé Vánoce a hezký Nový rok a mějte se fajn.

Pavel Drbal

Pěšárna Obrataň 27. – 28. 11. 1999

Tento pěší výlet měl původně být jen na dva dny, ale protože se Zajícovy přihlásilo ve středu příliš mnoho dětí, jejichž rodiče měli zájem na tom aby byl výlet pouze na sobotu, dostal Ráďa, který výlet připravoval, příkaz aby vyhověl oběma požadavkům. Jelo se tedy jak na jeden tak také na dva dny.
Náš sraz byl po sedmé hodině na nádraží Praha Vršovice. Malých co jeli jen na sobotu bylo požehnaně, na dva dny jsem jel však jen já, Ráďa, Zajíc a Kečup. Lístek na vlak jsme si koupili až do Odrataně, pro lidi zeměpisu neznalé – je to asi 20km na východ od Tábora, kde jsme měli přestoupit na úzkokolejku, kterou jsme měli pokračovat dál. Při přestupování v Táboře se nám však stala nemilá věc. Nejprve jsem ve vlaku málem zapomněl jídlo v tašce pro lidi co jeli na dva dny. Vrcholem všeho však bylo, že nám před nosem ujel motorák, kterým jsme se měli svést do Obrataně a poté dál úzkokolejkou do Kamenice nad Lipou. Rozhodli jsme se tedy, že pro časovou náročnost nebudeme čekat na další spoj, ale že vyrazíme přímo z Tábora směrem k vesnici Černovice, odkud byl původně plánován odjezd malých dětí na Prahu. Prošli jsme tedy cestou kolem hřbitova a planetária hledat turistickou značku po které jsme pokračovali dál. Šli jsme po cestách i v lese, po loukách i po silnicích. Po obědě nám však již bylo jasné, že do původního cíle malý nedorazej, protože jejich tempo chůze neustále uvadalo. Po druhé hodině odpolední to již Ráďa naplánoval do Chýnova, nejbližší vlakové zastávce, kam jsme také před čtvrtou dorazili. V půl páté již děcka nasedali na vlak směrem na Prahu. Zajíc měl černé svědomí, protože nejel s nimi, vůdcovství proto svěřil Lucce s Míšou, které byly v daný okamžik nejzodpovědnější a tudíž byla vysoká pravděpodobnost, že děcka v pořádku dorazej. Přesto jsme si neodpustili pár vtípků na jeho adresu, například že děcka posbíráme po nádražích sami, až se budeme v neděli vracet. K přenocování jsme zvolili okraj paseky asi dva kilometry za Chýnovem. Voda sice byla až na druhé straně paseky, nějakých 200metrů a musela se trochu hledat, ale byla a to bylo důležité. Všicí čtyři jsme spali pod širákem, k večeři jsme měli polévku a buřty z jednoho žižkovského řeznictví, které však kluci patřičně neocenili. Zapili jsme to čajem. Noc byla krásná a poměrně teplá. Ráno jsem vstával zase jako poslední. Zajíc již měl hotový čaj a namazaný chléb se sýrem. Po snídani jsme zabalili věci a vyrazili jsme směrem k silnici pod lesem. Přešli jsme železniční trať a skrz les jsme mířili do vesnice Pořín. Všichni jsme se shodli na tom, že je to přímo ukázková česká vesnice: některé baráky byly opraveny, většina však stála za prd, zpoza plotu na nás štěkalo několik ratlíků, jakýsi pražák myl svoje nové auto, na jedné zahradě se sušilo prádlo tak po prababičce, po silnici projelo staré embéčko, na návsi byla zaparkovaná vejtřaska, zemědělské stroje u statku pamatovali rakouské mocnářství, také počasí všem těmto „barvám„ nahrávalo - bylo pošmourně jasno a zdálky bylo slyšet zvuk cirkulárky. Prošli jsme kolem božích muk, přes kopec kde přebírali lesníci pokácené stromy moderní technikou, evidentně dotovanou odkudsi z rakouska, nebo německa, přes pole k rybníku, kde jsme si v klidu dali oběd. Po dobrém obědě jsme se vydali k vesnici Křeč. Za vesnicí v lese jsme cestou viděli početné stádo divokých prasat. Než jsme se z toho vzpamatovali měl již Kečup vyhlédnutý vhodný strom na který hned začal šplhat. Pak jsme již přešli pole a po zelený jsme se dostali až do Černovic. Tam nás šokoval Zajíc svým vyprávěním, že už tu jednou byl s kamarádama z učňáku, že tu prolejzali zdejší hospody, že v jedný rozflákali nějakej půllitr, až se porvali s místníma na hrázi rybníka a nakonec se dotáhli nalitý do kempu za vesnici kde nocovali. My jsme na něj koukali jak na zjevení, ale Zajíc nás vzápětí přesvědčil tím, že nás bez problémů s navigací přivedl k jedné z oněch hospod. Po řádném občerstvení jsme již šli přímo na nádraží, odkud nás úzkokolejná mašinka svezla až do Obrataně. Odtamtud jsme již jeli přímo do Tábora a pak přímo na Prahu. Škoda jen, že nás na ty dva dny nejezdí víc.
Pavel Drbal

Okénko hospodáře

Vážení členové oddílu,
Výjimečně se stalo, že k Vám prostřednictvím tohoto článku nepromlouvá náš vrchní účetní Jarin, ale já jelikož jsem jím byl o toto požádán. Jarin má totiž nyní plnou hlavu starostí zejména jak prosadit na Jednotě náš napjatý rozpočet na příští rok, což není žádný med. Navíc mu byla v jeho zaměstnání svěřena důležitá funkce (má již dva mobilní telefony). Důvěrné prameny hovoří o tom, že se stal vedoucím jisté nečesky mluvící pracovní skupiny, která má za úkol „domlouvat„ ekonomickým úsekům cizích firem s kterými jejich společnost počala obchodovat, avšak narazila na problém s jejich platební morálkou, která se jaksi „zasekla„. Jarin mi to sice jednou vysvětloval, obávám se však, že jsem to zcela nepochopil. To mu ale nevadilo, důležitější pro něj totiž bylo, že mám dobré kontakty s firmami obchodujícími s hutním materiálem. Ihned po mě totiž chtěl adresář firem, jejichž hlavním obchodním artiklem jsou traverzy, sudy a pletivo.
Ale k věci. Protože stále není schválen náš rozpočet na příští rok (dle vzoru naší vlády), neví se proto také přesná částka příspěvků. Téměř jisté však je, že se zvýší, předpokládáme že v průměru o 10%. Schválenou a vypočítanou výši vašich příspěvků obdržíte poštou, nejpozději však do konce ledna. Příspěvky pak budou muset být zaplaceny do konce února. Za každý další započatý měsíc bude účtována přirážka ve výši 10% z částky příspěvků. Platbu budete moci provést buď převodem na náš účet, nebo u Jarina v hotovosti. Počet brigádnických hodin zůstává stejný – 6. Těchto brigád jsou zproštěni členové oddílu nad 60let věku, (domníváme se, že už se v životě napracovali až dost), Sluníček (tj. dětí které ještě nehodláme prací kazit) a dětí z TOM kteří si brigády napracují v rámci některého středečního tréninku pod vedením Zajíce. Penále za neodpracované brigádnické hodiny se zvyšuje na 400,-Kč.
Jarin je k dispozici kromě již několikrát uvedeného čísla do zaměstnání 02/67205244 i na čísle 0603/954137 či e-mailu jaresj@fotoworld.cz. To je tak vše co jsem Vám měl prostřednictvím Občasníku vzkázat a nezapomeňte, že příspěvky jsou peníze z kterých naše loděnice funguje a jejich případným neplacením ubližujete jen sami sobě.
Pavel Drbal

Akce a zájezdy:

I letos pojede skupinka nadšenců 25. 12. na Vánoční sjezd nějaké české řeky. Letos by to měla být Sázava, ale definitivní rozhodnutí samozřejmě padne, až před samotným odjezdem dle aktuálního stavu vody. Pojede se na pramicích, rum a cukroví bude vítáno.
Drbža + Zajíc

Zimní tábor TOM – Vítkovice 29. 1. – 6. 2. 2000

Kurz je zaměřen především na běžecké lyžování. Výcvik na běžkách, ale i sjezdovkách bude přizpůsoben fyzickým a technickým možnostem. Děti si v chatě vaří a topí sami. Přihlásit dítě na lyžařský výcvik je nutné co nejdříve, počet účastníků zájezdu je omezen. Přihlášky se budou rozdávat ve středu 22. 12. a 5. 1. Datum: 29. 1. - 6. 2. 2000
Místo: Vítkovice v Krkonoších - chata SK Motorlet
Cena zájezdu: 1200,-Kč
Vedoucí zájezdu: Martin Kraml - Zajíc, tel: 72761721

Informace…

Známky do legitimací KČT pro děti TOM budu od ledna vydávat a nalepovat do přinesených průkazek. Přineste mi je prosím co nejdříve, aby bylo možno čerpat slevy na ubytování.
Martin Kraml - Zajíc

Brigády v loděnici si budete moci oproti minulým létům odpracovat po domluvě s organizátorem brigády i některé pátky před zájezdem na vodu. Povinností každého člena však zůstává, aby si odpracoval celkem 6 brigádnických hodin, což v praxi znamená dva pátky.
Večer si můžete opéct buřty, přespat v loděnici, ráno v pohodě navázat a odjet na zájezd.
Martin Kraml - Zajíc

V zimních měsících bude loděnice uzavřena. V případě, že potřebujete z loděnice nutně něco odvést, popřípadě přivést je možné tak učinit po domluvě s vlastníkem klíčů od loděnice. Klíče od loděnice však v žádném případě nebudou půjčovány! Vlastník klíče loděnici pouze odemkne a po odchodu člena ji za ním opět zamkne. Vlastníci klíčů:
Radek Douděra: 72742374
Martin Kraml: 72761721
Martin Humpolec: 72767620
Jiří Jareš: 426219, 0603 954137
Pavel Drbal: 72762157
Jan Dvořák: 4288272
Pavel Kárník: 756198


Nahoru Tyto stránky navrhl a udržuje Martin Humpolec, ICQ: 102664876, adresa nástupnické organizace: http://SKZlichov.cz